BLOGMAS #20: „Instagram je jako rande s ex“

Blíží se čas, kdy se stane Instagram ještě depresivnějším místem než obvykle. Šťastné načančané rodinky s načančanými domácnostmi a luxusními dárečky se budou usmívat z každého druhého příspěvku. Pojďme si tedy nalít čistého vína. Klidně doslova, pokud už bylo 18.

Ewa Farna v jednom z nedávných rozhovorů prohlásila: „Instagram je jako rande s ex. Vyfiknete se, abyste vypadali co nejlépe a dali mu najevo, o co přišel.“ Rozesmála mě skoro k slzám stejně jako už několikrát v poslední době. Opět uhozením hřebíčku na hlavičku.

Děláme to všichni. Vědomě i nevědomě. Vědomě tím, že postujeme jen hezké fotky. Lichotivé. Atraktivní. Snažíme se ukazovat jen to nejlepší z nás. To nejlepší, co zažíváme. Nebo co máme. Kdo si ostatně fotí něco, nač by raději zapomněl? Natož aby to sdílel?Věčným vystavováním jen nejzářivějších momentů svého života však často uvádíme v depresi ostatní. A ostatní v nás.

Při pohledu na ty dokonalé obrázky totiž přehlížíme celý příběh za nimi. Který ani nemusíme znát. Například že luxusní šperky dostala naše bývalá spolužačka proto, že přišla na manželovu nevěru a on se teď snaží, aby si to s rozvodem rozmyslela. Že ta úžasná influencerka má tak báječně rozjetou kariéru a na oko dokonalý život vykoupený nemožností mít děti. Nebo že naopak ta zdánlivě šťastná vysmátá rodinka kolegyně se tak tváří jen na fotce, ale ve skutečnosti se celý den jen hádali. Že ta holka, co jsme ji před časem začali sledovat kvůli hezkým fotkám a upřímnému úsměvu, se ve skutečnosti den co den budí s depresemi, je osamělá a instagramová póza je vlastně to jediné, co má.

Každý má ve skříni nějakého kostlivce. Bez výjimky. Pamatuji si, jak jsem si na střední říkala, jak je možné, že se někdo narodí krásný, má milující a podporující kompletní rodinu i peníze, zatímco můj život je jeden průšvih za druhým. Trvalo dalších desetiletí, než jsem si všimla, jak to opravdu chodí – něco za něco. Pokud jsme svou zkouškou ohněm zatím nemuseli projít, máme ji teprve před sebou. Nikdy to není nic hezkého, ale musí to přijít, abychom něco pochopili. Abychom si srovnali priority i cíle. V některých případech se jedná o nezbytnou lekci, abychom se naučili chovat či respektovat k sobě samým i lidem okolo.

Tento článek ale nemá být depresivním políčkem. Spíše připomínkou, abychom se, ani vy, ani já, nesrovnávali s nekompletními obrázky. Všichni občas zapomínáme, že naše životy se skládají z více než jednoho dílku. A víte, co?

Vypněte ty Instagramy, Facebooky i TikToky a prostě si Vánoce užijte. Reálně v realitě.