BLOGMAS #1: Večerní šálek dobré nálady

24 dní, 24 článků. Blogmas je něco, co jsem chtěla dělat VŽDYCKY. Užít si předvánoční čas se svými čtenáři a činit tohle kouzelné období ještě o špetku krásnějším. Zároveň si myslím, že člověk díky této konzistentnosti může rozšířit své publikum i se v něčem zlepšit. Ať už v psaní, nebo třeba ve focení. Během školních let mezi mnou a Blogmas stála škola, v dospělosti práce. Nastal čas si vše vynahradit.

Ústřední téma: Radost

Nejdřív jsem sjela Pinterest křížem krážem a snažila se najít nějakou ucelenou Blogmas Challenge. Nic mě tak neuchvátilo, že bych se do ní chtěla vrhnout. Rozhodla jsem se tedy pro volnější zaměření. 24 dní s vámi budu sdílet radost. Především formou různých vzpomínek, příběhů, inspirativních myšlenek. Nechci produkovat jen bezduchý obsah, který nikomu nic nepřinese. Žádné suché seznamy. Mnohem radši bych každému z vás rozsvítila světýlko na konci jakéhokoliv temného tunelu, kterým právě procházíte. A budu samozřejmě ráda, pokud se ke mně v radostné Blogmas Challenge přidáte.

Radost první: Adventní (ne)věnec

Na rozjezd tady mám maličkou materiální radost, jež pro mě představuje malý splněný sen. Ještě nikdy jsem nevyráběla svůj adventní věnec. Jistě, ve škole jsem vytvořila nějaké svícny nebo jsem asistovala mámě, když u malého lepenkového konferenčního stolku v našem prvním pronajatém bytě dělala kouzla, ale nic z toho zcela neneslo můj rukopis. Později jsem se do věnce nepouštěla hlavně proto, že jsem ho neměla kam umístit. Na psacím stole se mi věčně povalovaly knihy a zápisníky, pro něž se mi nedařilo najít jinde místo. Také jsem se trochu obávala, že by se mi do adventního věnce mohl pustit králíček. Premiéru jsem si tedy odbyla až včera a vytvořila tyhle dva věnce-nevěnce. Mám z nich radost jako holčička ze školky. Fantasticky jsem si při tom odpočinula a po vyčerpávajícím měsíci, o němž vám ještě budu vyprávět, na chvíli nemyslela na práci.

Z čeho jste se v poslední době radovali jako malí vy? A pustíte se do Blogmas?