BOOK REVIEW #1: To nejlepší v nás (Colleen Hoover)
Náš rozečtený stav trval půl roku. Dostála Colleen své pověsti?
Do tvorby Colleen Hooverové jsem se zamilovala po knize Námi to končí. Ke koupi mě přemluvil především příběh, k němuž mám blízko, a obálka. V té době na mě z regálů vyzývavě volaly hlavně růžové knihy, což se ukázalo jako překvapivě dobrá strategie. Každopádně ji narušila právě Colleen, protože následně jsem sáhla po Odvrácené tváři lásky v modré. Další jackpot, jehož poslední stránku okamžitě následovala první stránka Toho nejlepšího v nás.
Příběh tvoří dva děje. Tehdy a teď. Jak se zdá, Colleen se v dvojím pojetí osudů docela vyžívá, tentokrát mě ovšem dvě linie docela rušili a ze všech tří knih To nejlepší v nás odsýpalo nejpomaleji. I když si odmyslím několikaměsíční přerušení četby (já na ostrově, kniha v Praze), jednoduše mě to k životům Grahama a Quinn tolik netáhlo. Ačkoliv jejich cesta začínala velice slibně.
Děj je poměrně předvídatelný, ačkoliv vás zřejmě jedním zvratem překvapí, závěr však zase zklame. Místy jsem skoro autorku podezřívala z prvoplánového tlaku na city. Jako by se vás snažila za každou cenu udržet u četby, přestože myšlenkami bloudíte všude okolo a vlastně vás to až tak nezajímá. Emocí ve mě Colleen mnoho tedy nevyvolala, nežila jsem příběhem, nepřemýšlela o dalším vývoji. Což je vždycky špatně.
Postavy samy o sobě působily vcelku přesvědčivě a nebýt Grahamova přešlapu odůvodňovaného argumenty, za které jsem se mu až smála v nejméně vhodných chvílích, fandila bych mu. Quinn jsem zase v mnoha směrech rozuměla, zároveň mě napadalo: ‚‚Vážně? Opravdu, Quinn?‘‘
Rozhodně mě ovšem šokoval nepoměr kvality mezi knihou od Yoli a od Ikaru. Už si upřímně nepamatuju, kolik chyb jsem našla v první čtené knize (taky od Ikaru), ale Odvrácená tvář lásky byla zpracovaná dokonale s jedním jediným překlepem v celé knize. K Tomu nejlepšímu v nás jsem měla chuť si vzít červenou tužku. Překlepy, špatné skloňování, dokonce hrubka v i/y! Za takový výsledek bych dala korektorovi padáka, jestli tedy dílko měl vůbec nějaký korektor v ruce.
Jak to shrnout? Pokud máte Colleen Hoover a nepřeslazenou romantiku rádi, pak ano. Přečtete si pohodovku, která ve vás sice nic moc silného nezanechá, ale k vodě či pro čekárnu u doktora ideální. Pakliže jste Colleen ještě nečetli, knihou nezačínejte. Raději zkuste další dvě zmíněné na začátku článku.
Blogerka Klárka
Před několika lety jsem četla od Colleen Bez naděje a Ztracená naděje. A obě jsem si strašně užívala, co si tak pamatuju. A ještě jsem od ní četla Život jedna báseň, i ta se mi moc líbila! ☺
Na tuhle knihu jsem slyšela rozporuplné názory, takže jsem se do ní nepustila. Ale ty dvě, které zmiňuješ, možná ještě zvážím… ☺
Blogerka Klárka
Adela
Bez naděje jsem četla loni v létě byla jsem z toho na pokraji nervového zhroucení. 😀 Její ústřední téma je pro mě dost citlivé, takže jsem z ní dobrý týden moc nespala. Zpracování knihy hodnotím na výbornou, ale kvůli tematice bych do ní znovu nešla ani náhodou. Naopak Odvrácenou tvář lásky jsem v lednu četla podruhé a zase si ji vychutnala od prvního písmene po poslední tečku. Doporučuju!