PŘI RANNÍ KÁVĚ #1: Když Den začíná správně

Přes otevřená okna do bytu proniká čerstvý horský vzduch. Blankytně modrá obloha a intenzivní zpěv ptáků předjímá další slunečný den. Popíjím kotlík čerstvé, ač už trochu vychladlé kávy. Tímto zlozvykem jsem pověstná. Tedy zlozvykem pro okolí, sama kávu miluju i studenou. Pozorně se zahledám na bílý šálek s modrými květinami, který jsem si pořídila před 4 lety po svých prvních dvou týdnech života Pražandy. Už 4 roky. Přitom pouhé 4 roky.

Užívám si ten nedocenitelný luxus, kdy nemusím ráno nikam spěchat. Postupně si zajíždím rutinu správného startu. Cvičení, sprcha, káva, občas snídaně, práce. Pochopila jsem, že je dobré si v současné době nekazit ráno zprávami. Třeba dnes jsem místo zpravodajského webu otevřela bulvár se záložkou o jedné ze soutěžících z MasterChefa. Znám ji ještě jako holku končící základku. Najednou pohnuté titulky nemluví o nějaké hvězdičce z reality show, nýbrž o dívce, s níž jsem si byla v určitém období života poměrně blízká. Najednou mě pohnuté titulky mrzí a komentující schovaní za monitory, kam na ně nikdo nemůže, štvou.

Přesouvám se na vlastní blog, kam jsem si do menu uložila seznam blogů, které momentálně ráda sleduju. Jeden po druhém proklikám, někde zanechám komentář. V tomhle se mi stav společnosti líbí. Zase jsme začali blogovat, pořádně psát. Na Instagramu trávím stále méně času. Doufám v oživení a vzestup blogosféry.

Motivovaná představou energicky tepající komunity otevírám editor a pouštím se do psaní vlastního příspěvku v duchu volného proudu myšlenek. Na zátylku mi přistane polibek. Usměju se. Jeho vřelost mnou projede rychlostí blesku a zastaví se až na konečcích prstů. Lépe ráno začít nemohlo.

Se sebezapřením si letmo pročítám napsané řádky. Své nepracovní texty nerada čtu. Ať jsou o čemkoliv, připadám si, že se jejich prostřednictvím svlékám před celým světem. Možná právě proto však blogování miluji. Je to dávka adrenalinu i euforie. Blikne na mě další z ujetých zpráv od kamarádek. Zase se neubráním hlasitému smíchu, jsou zničující a dalece za hranou. Zbožňuju je. Ale už musím začít makat. Za 3 hodiny odjíždíme. Publikuji.